Rudolf Firkušný
se narodil 11. února 1912 v Napajedlech.
Po smrti otce roku 1915 se
matka s Rudolfem a jeho sourozenci Marií
a Leopoldem odstěhovali do Brna.
Tříletý Rudolf se zde začal učit hrát na klavír.
Od dětství až do dospělosti se na jeho uměleckém růstu podílely takové osobnosti jako Vilém Kurz, Leoš Janáček, Josef Suk nebo Otakar Ostrčil.
V roce 1923 poprvé hrál s Českou filharmonií,
roku 1926 jej poprvé ocenila hudební Vídeň. Následovala šňůra
koncertů a zahraničních turné. Před II. světovou válkou, aby se vyhnul koncertování v Německu, odešel do Francie a poté do USA.
Tam se mu během krátké doby podařilo nemožné – dokázal se prosadit mezi klavírní elitu jako byl Horowitz, Rachmaninov, Rubinstein atd. Do vlasti se vrátil jako sólista
roku 1946 na Pražské jaro. Politická situace mu znemožnila zůstat, a proto odcestoval zpět do USA. Během dalších čtyřiačtyřiceti let procestoval svět. Svým hluboce procítěným klavírním projevem a virtuozitou si získával posluchače. Měl dar předávat své muzikantské poselství komukoli, i laik poznal, že u klavíru nesedí řadový umělec, ale člověk s podmanivým kouzlem osobnosti. Na koncertní pódia vlasti se vrátil teprve v roce 1990.
Dostalo se mu řady poct a ocenění. Právem. Po celý život byl hrdý na své češství
a vždy propagoval hudbu našich hudebních skladatelů, i když se jeho vlast chovala k němu odmítavě. Zemřel po boji se zákeřnou nemocí 19. července 1994 ve Staatsburgu, stát New York, v kruhu svých nejbližších.
Festival Pocta Rudolfu Firkušnému, 13. - 15.11.2009
Samotným koncertům předcházelo uvítání na radnici. Kromě členů napajedelského Muzejního klubu a osobností, které se zasloužily o připomenutí památky klavíristy Rudolfa Firkušného, zde byli přítomni vzácní hosté: sestra Taťány Firkušné Eva Žallmannová s manželem a bývalá rektorka JAMU, profesorka varhanní hry Alena Štěpánková-Veselá.
Přítomní byli i pánové z Janáčkova kvarteta s klavíristou Janem Jiraským. Posledně jmenovaní se zasloužili o nezapomenutelný zážitek, který si mohli návštěvníci koncertu odnést z prvního festivalového večera domů. Repertoár tvořila díla Dvořákova, Smetanova, Janáčkova a Martinů pro sólový klavír nebo klavírní kvintet.
Sobotní komponovaný pořad, kdy samotný Rudolf Firkušný promlouval z filmového plátna a jeho hru si posluchači mohli poslechnout z gramofonových nahrávek, určitě všem více zhmotnil a zlidštil osobnost našeho rodáka. Hovořil o svém vztahu k vlasti a k hudbě obyčejnými slovy, která se svou nepatetickou upřímností zapsala do všech srdcí naslouchajících. On sám by\ měl jistě velkou radost z mládí, které se snaží přebírat jeho uměleckou štafetu. Studentka konzervatoře Klára Varsamisová a žákyně ZUŠ R. Firkušného Renée Bernatíková rozezněly klavírní křídlo v kapli. Renée měla v repertoáru klavírní skladbičky, které složil Rudolf Firkušný jako osmiletý a nastudovala je z originální partitury. Večer odborným slovem provázel profesor Jiří Šafařík.
Nedělní koncert přivedl posluchače do chrámu sv. Bartoloměje. Napajedelské varhany se rozezněly díky ostravskému varhaníkovi Lukáši Kuběnkovi. Varhanář pan Smolka zde bezpochyby odvedl mistrovské dílo a nezbývá než nástroji popřát dostatek příležitostí k rozeznění v celé kráse. Pěvecké sdružení moravských učitelů s dirigenty Lubomírem Mátlem a Jiřím Šimáčkem připravilo pestrý repertoár. Vedle jiných skladeb zazněla díla Josefa Bohusla Foerstera Velké širé rodné lány a Svatý Václave. Celý koncert, ale v podstatě i celý festival, uzavřela skladba Josefa Nešvery Moravě.
Prostory Koncertní síně Rudolfa Firkušného - Klášterní kaple i chrám sv. Bartoloměje byly po tři dny svědky nádherných hudebních zážitků. A protože čas běží rychleji, než bychom si sami přáli, nezbývá než položit si otázku: co nám přinese další, v pořadí už třetí ročník festivalu?
Napajedelské noviny, prosinec 2009, Lenka Hanáčková