Vzpomínání jednoho z prvních učitelů

Později mi přidělili do třídy klavír. Učil jsem na housle, harmoniku, trubku, souborovou hru a hudební nauku. Jsem z muzikantské rodiny. Otec byl lidový hudebník a čtyři další bratři hráli na více nástrojů. Měli jsme smyčcové kvarteto a dechovou kapelu. Bratři učili na LŠU v Uh. Hradišti a v Hodoníně. Jsem vyučen hudebním nástrojařem. Později jsem studoval hru na housle u bratra a pak u profesora Remeše. V Brně na konzervatoři jsem složil Státní zkoušku.

V naší škole jsem měl šikovné a nadané žáky. Měl jsem radost, když byli přijati na konzervatoř. Já osobně si nedovedu představit život bez hudby. Stále si ještě rád zahraji, i když jsem již v patriarchálním věku. 

Josef Nosek

V jubilejním roce 2001 – roce 50. výročí založení Základní umělecké školy, dříve Lidové školy umění, napsal pro výroční bulletin pan učitel Josef Nosek tato slova. Vypovídají o jeho vztahu k hudbě, k povolání učitele. Každý, kdo jej poznal blíže, ví, že to byl opravdu Pan učitel a Pan muzikant. A navíc báječný člověk, kterého musel mít rád každý z nás. Vzpomínka na něj zůstane navždy hluboko v našich srdcích.
Pan učitel Josef Nosek zemřel dne 17. února 2007 v nedožitých 92 letech.

L.Hanáčková, článek pro Napajedelské noviny