Rudolf Firkušný
Setkání s paní Veronikou Firkušnou
Napajedla, 18. 11. 2017
Festival Pocta Rudolfu Firkušnému - 10. ročník
OHLÉDNUTÍ ZA FESTIVALOVÝMI DNY
Pocta Rudolfu Firkušnému
Letošní festival vystihují dvě slova - pestrost a kvalita. Nejednou posluchači naplněného sálu aplaudovali vestoje. K výjimečnosti festivalu přispěli i vzácní hosté, kteří setrvali po celé tři dny. Měli jsme tak příležitost strávit v přítomnosti paní profesorky Aleny Veselé více času. Této dámě s neuvěřitelnou pamětí a rozhledem nechybí mnoho do sta let, ale svou činorodostí předčí řadu lidí o polovinu mladších. To jí přináší respekt a úctu, které si po právu zaslouží. Vynikající varhanice, bývalá rektorka JAMU, je rodinnou přítelkyní Firkušných a k napajedelskému festivalu má silný vztah. Klavírista Tomáš Víšek naplnil páteční koncert rozmanitým pianistickým repertoárem. Zvládl to s obdivuhodnou brilancí. Poté si nejenže udělal čas na další dva festivalové koncerty, ale během víkendu při procházkách v okolí Napajedel ušel téměř třicet kilometrů. Paní profesorka Veselá, která ještě před několika lety lyžovala v Alpách, i pan Víšek jsou živoucí inspirací a vzkazem pro mladé umělce: je třeba se udržovat v tělesné i duševní kondici. Věřím, že žáci i učitelé ZUŠ R. Firkušného, kterým patřil sobotní koncert, také budou v tomto duchu budovat své umělecké kariéry. Jejich vystoupení měla vysokou úroveň. Dlouze a zodpovědně se na ně připravovali, protože účast na festivalu byla poctou i výzvou pro každého z nich. Zazněl klavír, akordeon, flétny, housle, klarinet, zpěv, violoncello, tuba. Třetí koncert měl v režii soubor Camerata Cremsiriensis, komorní Ignis Piano Duo a další sólisté, profesoři a žáci Konzervatoře P. J. Vejvanovského v Kroměříži. Nebylo možné nevšimnout si úžasné sehranosti klavírního dua Kataríny a Ondřeje Hubáčkových. Také u všech ostatních umělců byla zřejmá jejich kvalita; zaujetí pro hru dávalo interpretaci silný náboj, jenž doslova „nabil" posluchače, kteří odcházeli domů po posledních festivalových tónech plni emocí.
Poděkování patří všem, kdo se podíleli na organizaci festivalu. Přejme si, aby příští, v pořadí devátý ročník Festivalu vážné hudby Pocta Rudolfu Firkušnému přinesl stejně krásné zážitky.
L. Hanáčková
***
FESTIVAL POCTA R. FIRKUŠNÉMU UŽ POSEDMÉ
Dalo by se říci, že Napajedla mají své podzimní „svátky hudby". Třídenní festival byl díky umělcům, kteří jej hudbou naplnili, nevšedním zážitkem. Italský klavírista Carlo Grante přijel z New Yorku, kde vystupoval v koncertní síni slavné „ Juilliard School". Na této vysoké škole sám studoval a jeho profesorem byl právě Rudolf Firkušný. Pro Napajedla si připravil Carlo Grante premiéru programu, který obsahoval tři sonáty Roberta Schumanna. Po koncertu program pokračoval v Muzeu Napajedla promítáním dokumentu, ve kterém vzpomíná na svého otce Veronika Firkušná. Výbornou češtinou a krásnými slovy zaujala všechny posluchače. Sobotní koncert patřil flétnistce Claře Novákové a cembalistce Monice Knoblochové. Paní Nováková, která v současnosti působí jako pedagožka a koncertní umělkyně v Číně, má stejně jako Carlo Grante osobní vztah k Rudolfu Firkušnému. Z jejích slov: „Moji rodiče, skladatel Jan Novák a pianistka Eliška Hanousková - Nováková, se znali s Rudolfem Firkušným již z Brna - můj otec bydlel za studií u paní Firkušné, matky Rudolfa. Kontakt neustal ani později, kdy osud zavál všechny do různých koutů světa. Když jsme žili v Itálii, navštěvovali jsme koncerty pana Firkušného, pamatuji na koncert v Miláně, kde jsem ho slyšela poprvé a kde jsme poznali i jeho rodinu. Později, když se rozhodovalo, u koho bude moje sestra Dora studovat klavír, jel s ní můj otec do Švýcarska za panem Firkušným. Ten ji pozval do své elitní třídy na Juilliard School v New Yorku. Tam byla nejen studentkou, ale prakticky i součástí jeho rodiny." Jan Novák je pochován vedle Rudolfa Firkušného v čestném kruhu brněnského Ústředního hřbitova. Monika Knoblochová vynikajícím způsobem doprovázela Claru Novákovou na cembalo. Kromě toho, že i ona je uznávanou umělkyní přesahující svou kvalitou hranice České republiky, umocňovalo její výkon cembalo - obdivuhodná replika starobylého nástroje. Třetí večer patřil především mladým umělcům a jejich pedagogům. Komorní orchestr kroměřížské konzervatoře Camerata Cremsiriensis, řídil dirigent a klavírista Jiří Kadavý. Posluchači vyslechli vedle méně známých skladeb například Braniborský koncert č. 4 J. S. Bacha. Mimořádným zážitkem, který posluchači ocenili velkým potleskem, byl výkon absolventa konzervatoře houslisty Patrika Sedláře za doprovodu paní profesorky Martiny Mergentálové. Nezbývá než si přát, aby i další ročníky festivalu byly stejně hodnotné a aby posluchači zachovali festivalu svou přízeň.
L. Hanáčková
***
SETKÁNÍ S PANÍ VÉRONIQUE FIRKUŠNOU
Paní ředitelka Lenka Hanáčková, Iva Kosová spolu s paní starostkou Napajedel Irenou Brabcovou a jejím manželem se 24. listopadu 2013 vypravili do Prahy na 1. ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného.
Pořadatelem je Pražské jaro a všechny 4 koncerty věnované slavnému napajedelskému rodákovi se konaly v prostorách Dvořákovy síně v Rudolfinu. Úvodní program 24. 11. zahrál Emanuel Axx, dnes jeden z deseti nejuznávanějších klavíristů světa. Několikanásobný držitel ceny Grammy, rezidenční umělec Carnegie Hall v New Yorku.
Ještě před koncertem se ale uskutečnilo vzácné setkání. Paní Véronique, dcera R. Firkušného, která přiletěla z New Yorku na zahájení nové pražské tradice, pozvala návštěvu z Napajedel na přátelské popovídání. Dalšími hosty paní Véronique byli prof. Alena Veselá, varhanice a bývalá rektorka JAMU v Brně a prof. Jaroslav Mihule, významný vědec, pedagog i diplomat, přední znalec Bohuslava Martinů.
Iva Kosová
***
Festival "Pocta Rudolfu Firkušnému" 2013 - Zlínský deník.cz
Napajedla - Klášterní kaplí v Napajedlích zní bouřlivý aplaus. Právě dohrál jeden z účinkujících letošního festivalu vážné hudby. Nic na tom by nebylo neobvyklého, pokud by hráči na akordeon nebylo dvanáct let. Jméno Martin Kot by si měli příznivci vážné hudby zapamatovat. Pokud mladý hudebník udrží nastolený trend, bude mu hudební festival v Napajedlích brzy malý. Vždyť už teď je vítězem řady českých i mezinárodních hudebních přehlídek. Festival vážné hudby se konal v Napajedlích po celý víkend. Zatímco v pátek a v neděli patřil koncertní sál zkušeným koncertním mistrům, v sobotu návštěvníci festivalu obdivovali především místní mladé naděje. Vystupovali totiž žáci tamní základní umělecké školy. „Děti se hrozně snažily. Už dlouho před festivalem se pilně věnovaly tréninku. Protože se jednalo o vystoupení v rámci festivalu, kde vystupují i úspěšní hudebníci, cítili naši učitelé za výsledek obrovskou zodpovědnost. Ta se jim podařila přenést i na samotné děti, které nic nepodcenily," ocenila své svěřence Lenka Hanáčková, ředitelka napajedelské základní umělecké školy. „Mělo to vysokou úroveň" „Vzala mě sem kamarádka, moc na vážnou hudbu nechodím. Dnes se mi to ale moc líbilo. Mělo to profesionální úroveň," ocenila Magda Malíková, jedna z návštěvnic festivalu. Festival vážné hudby se konal v Napajedlích letos už pošesté. Oblíbená hudební akce je pojata jako pocta napajedelskému rodákovi, známému hudebníkovi Rudolfu Firkušnému.
Autor: Lukáš Fabián
IV. ročník Festivalu vážné hudby Pocta Rudolfu Firkušnému - napajedelské noviny prosinec 2013.
***
Festivalový koncert Táborového orchestru ZUŠ R. Firkušného Napajedla
Odehrál se v netypickém prostředí tělocvičny 2. základní školy a stejně neobvyklý byl i program a jeho protagonisté: písničky z let 60. a 70. tých a Táborový orchestr ZUŠ R. Firkušného Napajedla. Padesát dětí spolu s učiteli si zasloužilo nadšený potlesk posluchačů z řad rodičů, napajedelské veřejnosti a vzácných hostů - paní Veroniky Firkušné a bývalé rektorky AMU v Brně paní Aleny Veselé. Mladí muzikanti hráli a zpívali s velkou chutí a zaujetím písničky, které nemají generační hranice. Don´t worry, be happy, Stairway to Heaven, Milenci v texaskách, Dej mi víc své lásky a další skladby známých interpretů nebo kapel oslovily všechny posluchače. Přes svou neformálnost byl tento koncert významným počinem v rámci festivalu. Rudolf Firkušný by jistě ocenil výkony žáků „jeho" umělecké školy.
Lenka Hanáčková
***
Naposled s folkloristkou Evou Žallmannovou
Eva Žallmannová byla dlouholetou vedoucí Hradišťánku, zakladatelka a duše ženského pěveckého sboru Rezeda, bývalá tanečnice Hradišťanu a taneční skupiny Cimbálové muziky Jaroslava Čecha. Neoddělitelně k ní patřila hudba, koncerty, divadlo a příroda, které rozuměla jako málokdo. Uměla kolem sebe soustředit velkou řadu přátel a vzácných a významných osobností.
Sešlo se nás mnoho 29.června, na prahu školních prázdnin, v obřadní síni mařatického hřbitova. Naposledy jsme se loučili. Rodina, děti z Hradišťánku, vedoucí, muzikanti, kamarádky, přátelé. Důstojný církevní obřad smutně doplňovali muzikanti z hradišťských cimbálovek, lidové písničky a zpěv.
Loučili jsme se s člověkem, který nám dodával tolik pozitivní energie. Jako bychom Tě, Evo, slyšeli: "Smrtí není konec cesty, je to jen brána do budoucna."
Děkujeme Ti za čas a chvíle, které jsme s Tebou mohli prožít!
Za Rezedy, Hradišťánek a přátele Anna Maděričová
Článek pro Slovácké noviny, červenec 2012
Eva Žallmannová byla sestrou manželky R. Firkušného Taťány Firkušné - Nevolové.
***
O Napajedlích v Janáčkově akademii
Napajedla byla ve dnech 25. - 29. května mnohokrát zmiňována v souvislosti se svým rodákem Rudolfem Firkušným. Brněnská JAMU uspořádala koncerty, konferenci a klavírní kurzy k příležitosti 100. výročí narození naše slavného rodáka. Organizátorům se podařila nebývalá věc - pozvání do Brna přijalo jedenáct Mistrových žáků. Sjeli se z mnoha koutů zeměkoule - USA, Německa, Švýcarska, Kanady, Itálie, Japonska atd. Každý z hostů byl celebritou ve svém oboru, uznávaným profesorem a vynikajícím sólistou. Přijeli z piety ke svému učiteli a jejich vztah k němu, plný respektu a obdivu, byl zřejmý na první pohled. Zúčastnili se všech akcí včetně pietního aktu. Živě se zajímali o Firkušného rodné město, projevili zájem Napajedla navštívit a zaujala je možnost zde koncertovat. Celkově byli nadšeni možností poznat zemi a město, kde působil Leoš Janáček nebo Bohuslav Martinů a další velikáni. Chválili české studenty, především jejich snahu proniknout pod povrch studovaných skladeb, protože ve světě je často upřednostňována hlavně technická preciznost. Oslavám byla přítomna i Veronika Callegari, dcera Rudolfa Firkušného, na kterou se můžeme těšit při letošním listopadovém pátém ročníku festivalu Pocta Rudolfu Firkušnému.
Lenka Hanáčková
***
Setkání s hudbou - Pocta Mistru Rudolfu Firkušnému po dvanácté
11. února uplynulo 100 let od narození napajedelského rodáka Rudolfa Firkušného, velké osobnosti hudebního světa. Jednou z mnoha poklon tomuto výjimečnému člověku byl koncert ZUŠ Rudolfa Firkušného a Klubu přátel hudby v Napajedlích. A probíhal v době, kdy na Českém rozhlase 3 - Vltavě začalo vysílání pořadu úzce s tímto koncertem souvisejícím. Skrze vyprávění lidí, kteří měli to štěstí a osobně se v rodném městě s věhlasným klavíristou setkali, se v této reportáži prolnula šedesátiletá historie napajedelské základní umělecké školy s Mistrovým jménem. Obě události - slavnostní koncert i vysílání stanice Vltava - tak byly ve středu 8. února také oslavou šedesátiletého a věříme, že přínosného, působení hudební školy v Napajedlích, která jako jediná v republice nese jméno slavného rodáka.
A kdo jiný by na takovém koncertě měl účinkovat než úspěšní absolventi této školy. Pozvání k vzácné příležitosti tedy přijali její bývalí žáci:
1. sopranistka Lucie Kašpárková-Mečlová, členka souborů Ensemble Opera Diversa, Wopera-sérija a Diversa Baroque, která v současnosti také hostuje v Národním divadle Brno a spolupracuje se sborem Virtuosi di Mikulov
2. kontrabasista a skladatel Miloslav Raisigl, člen Filharmonie Brno a pedagog na ZUŠ Pavla Křížkovského v Brně
3. klavírista Ondřej Hubáček, pedagog na Konzervatoři P.J.Vejvanovského v Kroměříži, člen komorního orchestru Camerata Cremsiriensis a Ignis Piana Dua, lektor Mezinárodních interpretačních kurzů v Zábřehu.
Jako host vystoupila klavíristka Katarína Hubáčková, která spolu s manželem účinkuje v Ignis Piano Duo, a Jana Nevoralová, která sólisty doprovázela na klavír.
Úspěšní mladí lidé svým vysoce profesionálním uměním dokázali zaujmout a potěšit srdce mnoha návštěvníků. Zaslouženou odměnou jim byl velmi srdečný a dlouhotrvající potlesk nadšeného obecenstva. Koncert tak důstojně uzavřel oslavy 60. výročí založení ZUŠ a započal rok poct ke 100. výročí narození Rudolfa Firkušného. V našem městě můžete k této příležitosti navštívit květnový varhanní festival v chrámu sv. Bartoloměje, v měsíci listopadu již 5. ročník hudebního festivalu Pocta Rudolfu Firkušnému a výstavu v napajedelském Muzeu.
Lenka Květáková
Článek pro Napajedelské noviny, březen 2012
***
Rudolf Firkušný a „jeho" škola v roce významných výročí
Kdysi „Liduška" - Lidová škola umění, dnes Základní umělecká škola Rudolfa Firkušného.
Během šedesáti let své existence prodělala velké změny, související s vývojem společnosti. Několikrát se stěhovala, měnili se pedagogové, vzrůstaly počty žáků a zvyšoval se vliv školy na kulturní rozvoj regionu.
Rudolfu Firkušnému bylo v roce vzniku školy 39 let. Žil ve Spojených státech a jeho umělecké renomé bylo neobyčejně vysoké. Postupně se stal i velmi ceněným pedagogem, který nikdy nepřistoupil na bezduchý pianistický dril upřednostňující technickou složku hry.
Svým studentům se pečlivě věnoval a dodnes na něj s úctou vzpomínají jeho žáci i kolegové.
Bylo by pošetilé napsat, že narození vynikajícího pianisty v Napajedlích mělo v roce 1951 vliv na vznik hudební školy. Pravdou však je, že mezi pamětníky vzpomínka nezapadla a proto bylo přirozené, že v roce 1991, na popud tehdejší ředitelky paní Věry Žákové, škola Mistra požádala o svolení nést jeho jméno.
Rudolf Firkušný svolil bez otálení. Při návštěvě Napajedel bylo zřejmé, že pojem rodné město pro něj nejsou prázdná slova. Na všechny, kdo se dostali do jeho blízkosti, zřetelně zapůsobila Mistrova laskavost a vstřícnost, smysl pro humor, přirozená noblesa. Bylo jasné, jak blízko má k mladým lidem a jak jej těší, když se věnují umění.
8. února 2012 se uskuteční Setkání s hudbou - Pocta Mistru Rudolfu Firkušnému. Tuto tradici založil před více než deseti léty ředitel školy Mgr. Emil Sláma. Spoluorganizátorem je pod vedením pana Petra Verbíka Klub přátel hudby v Napajedlích. Koncert zakončí oslavy 60. výročí vzniku školy a bude první z akcí, věnovaných slavnému klavíristovi v roce jeho 100. výročí narození.
Vystoupí vynikající žáci školy: sopranistka Lucie Kašpárková (účinkuje v brněnském Národním divadle), profesor klavírní hry na kroměřížské konzervatoři Ondřej Hubáček a Miloš Raisigl, kontrabasista Filharmonie Brno.
13., 20. a 27. května 2012 bude R. Firkušnému věnován Varhanní festival a těžištěm oslav se stane 23. - 25. listopadu 2012 už 5. ročník festivalu Pocta Rudolfu Firkušnému. Program k těmto příležitostem je v jednání. 23. listopadu 2012 bude v Muzeu Napajedla představena expozice, věnovaná osobnosti tohoto světoznámého klavíristy.
Věřím, že všechny zmíněné akce budou nejen příležitostí vzpomenout na odkaz slavného napajedelského rodáka, ale i možností setkat se při poslechu krásné hudby.
Lenka Hanáčková
Článek pro Napajedelské noviny, leden 2012
***
Před sto léty se v Napajedlích narodil
RUDOLF FIRKUŠNÝ
(1912 - 1994)
Jeho rodný dům se sice nedochoval, stával na konci ulice Palackého vedle Lidového domu, ale povědomí o této mimořádné osobnosti světové kultury je v našem městě silnější než kde jinde. Rudolf Firkušný (narodil se 11. února 1912) byl mladším synem místního notáře, měl staršího bratra Leopolda (Leoše) a sestru Marii. Po otcově předčasné smrti (r. 1915) se rodina přestěhovala do Brna. Oba bratři Firkušní byli hudebně nadaní. Leoš se věnoval spíše hudební teorii a organizačním aktivitám, u Rudolfa byl v raném věku rozpoznán jeho mimořádný hudební talent, když jako pětiletý rád brnkal na klavír. Získal si pozornost jednoho z nejpovolanějších, Leoše Janáčka. Ten prý neměl rád zázračné děti, ale vztahu Janáčka a Firkušného můžeme vypozorovat přímo otcovský vztah. Janáček se domníval, že pro tak malého chlapce bude vhodnější učitelka hudby, a tak doporučil jeho matce, aby se mu věnovaly zpočátku brněnské učitelky hudby, mj. vynikající pedagožka Růžena Kurzová. K dalším jeho učitelům patřili Vilém Kurz, J.Helfert, J.Suk, R. Karel ad.Firkušný studoval na brněnské a pražské konzervatoři. Mistrovské kurzy absolvoval u A.Schnabela v Berlíně, studium dovršil několika pobyty v zahraničí..
V osmi letech měl Rudolf Firkušný první samostatný koncert, o tři roky později přednesl jako sólista s Českou filharmonií Mozartův Korunovační koncert. V dalším roce sklízí velký úspěch ve Vídni. Jeho obdivovatelem a podporovatelem se stal i T.G.Masaryk, který mu poskytl stipendium na studium pod podmínkou, že řádně zvládne maturitu. Mladý Firkušný totiž žil plně svou hudbou a takové praktické záležitosti mu nedělaly starosti. Ve dvacátých letech koncertoval v mnoha hudebních centrech Evropy. Interpretoval díla světových i soudobých českých autorů, na prvním místě Bohuslava Martinů, se kterým se spřátelil. Ten mu věnoval řadu svých skladeb. V roce 1938 poprvé Firkušný vystoupil v New Yorku. To ještě netušil, že se mu toto město stane druhým domovem.
Před válkou také často pobýval v Paříži. Tam také po okupaci tam emigroval, žil v komunitě s B.Martinů, V. Kaprálovou, J.Muchou, J.Páleníčkem ad. V roce 1940 ho čs. exilová vláda vyslala do USA. Americkému publiku se představil klavírním koncertem v prosinci 1941 a v silné konkurenci (V.Horowitz, A. Rubinstein ad.) uspěl.
Po skončení druhé světové války se vrátil do Československa. V květnu 1946 účinkoval na 1. ročníku Pražského jara (které organizoval jeho bratr Leoš). Chtěl v Praze zakotvit. Po změně politických poměrů v roce 1948 se ale rozhodl zůstat v cizině. Do Československa se pak sporadicky vracíval na návštěvy za matkou a sestrou, které žily v Přerově. Na rodnou zem nikdy nezapomněl. Propagoval českou hudbu po celém světě. K lásce k českému jazyku a českým kořenům vedl také své dvě děti, když se v roce 1965 v Přerově oženil, vzal si půvabnou Přerovanku Taťánu Nevolovou, a založil rodinu.
V druhé polovině 80. let minulého století byl několikrát zván do rodné země. Vrátil se ale až v roce 1990, když účinkoval opět , po více než padesáti letech, na Pražském jaru. Se svým přítelem Rafaelem Kubelíkem absolvoval dlouhou řadu vystoupení, besed se studenty, nahrávky v hudebních studiích. Praha, Brno, Napajedla, Uherské Hradiště a další města ho poctila čestným občanstvím. Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně, brněnská JAMU mu udělily čestný doktorát. Město Napajedla pojmenovalo jeho jménem místní hudební školu, Mistr Firkušný se Napajedlanům odměnil nádherným kocertem.
Rudolf Firkušný zemřel 19. července 1994 ve Staatsburgu u New Yorku v USA. Jeho tělesné pozůstatky byly převezeny do rodinného hrobu na Ústředním hřbitově v Brně. Kontakt s jeho rodným městem nadále udržují obě jeho děti Veronika a Igor, které do České republiky téměř každý rok přijíždějí (mj. oba hovoří krásnou češtinou). Napajedlané na jeho počest pojmenovali jeho jménem koncertní síň v místním klášteře, kde se každoročně koná festival Pocta Rudolfu Firkušnému.
V novém napajedelském muzeu v budově kláštera se počítá s Pamětní síní Rudolfa Firkušného.
Milada Písková
***
RUDOLF FIRKUŠNÝ
se narodil 11. února 1912 v Napajedlech.
Po smrti otce roku 1915 se
matka s Rudolfem a jeho sourozenci Marií
a Leopoldem odstěhovali do Brna.
Tříletý Rudolf se zde začal učit hrát na klavír.
Od dětství až do dospělosti se na jeho uměleckém růstu podílely takové osobnosti jako Vilém Kurz, Leoš Janáček, Josef Suk nebo Otakar Ostrčil.
V roce 1923 poprvé hrál s Českou filharmonií,
roku 1926 jej poprvé ocenila hudební Vídeň. Následovala šňůra
koncertů a zahraničních turné. Před II. světovou válkou, aby se vyhnul koncertování v Německu, odešel do Francie a poté do USA.
Tam se mu během krátké doby podařilo nemožné - dokázal se prosadit mezi klavírní elitu jako byl Horowitz, Rachmaninov, Rubinstein atd. Do vlasti se vrátil jako sólista
roku 1946 na Pražské jaro. Politická situace mu znemožnila zůstat, a proto odcestoval zpět do USA. Během dalších čtyřiačtyřiceti let procestoval svět. Svým hluboce procítěným klavírním projevem a virtuozitou si získával posluchače. Měl dar předávat své muzikantské poselství komukoli, i laik poznal, že u klavíru nesedí řadový umělec, ale člověk s podmanivým kouzlem osobnosti. Na koncertní pódia vlasti se vrátil teprve v roce 1990, koncertoval i v rodných Napajedlích.
Dostalo se mu řady poct a ocenění. Právem. Po celý život byl hrdý na své češství
a vždy propagoval hudbu našich hudebních skladatelů, i když se jeho vlast chovala k němu odmítavě. Zemřel po boji se zákeřnou nemocí 19. července 1994 ve Staatsburgu, stát New York, v kruhu svých nejbližších. Spolu se svou paní, Taťánou Firkušnou-Nevolovou, odpočívá mezi velikány naší země na Ústředním hřbitově v Brně.
Škola s úctou nese v názvu Mistrovo jméno, organizuje koncerty k uctění jeho památky a podílí se na organizaci hudebního festivalu Pocta Rudolfu Firkušnému, jehož garantem je starostka Napajedel Ing. Irena Brabcová. Významným okamžikem byla pro celé město návštěva dcery a syna R.Firkušného - Veroniky Callegari a Igora Firkušného, kteří nesmírně oceňují, že rodné město jejich otce na něj zachovává stále živou vzpomínku.