Výtvarný obor


Základní umělecká škola Rudolfa Firkušného Napajedla nabízí dětem možnost navštěvovat výtvarný obor jak  v Napajedlích, tak na detašovaných pracovištích v Halenkovicích, Spytihněvi, Topolné a Babicích. Předměty výuky jsou: malba, kresba, keramika a práce s materiály. Cílem výuky je rozvoj prostorového a estetického cítění, rozvoj kreativity a fantazie, smyslového vnímání světa a vytváření pracovních návyků. Veškeré pomůcky a materiál do výuky zajišťuje ZUŠ R.Firkušného Napajedla. Součástí a zároveň zpestřením jsou návštěvy tématických výstav v muzeích a galeriích v průběhu školního roku. Výtvarný a grafický obor se aktivně zúčastňuje výstav a krajských i celostátních výtvarných soutěží, kde získal řadu ocenění. Dále obor spolupracuje s místními i okolními základními a mateřskými školami formou ukázkových hodin a výstav.

 

Pedagogové výtvarného oboru:

 

  • Mgr. Ivana Kotásková
  • Mgr. Jana Kalužíková
  • Jana Válková
  • Mgr. Martina Lišková 
 
Mgr. Ivana Kotásková
 

 

Mgr. Emil Sláma ve výuce. Na otázku ,Co mi přineslo a naučilo umění?' odpovídá:

"Otevřelo mi dveře do prostoru fantasie, barev a tvarů. Naučilo mě chodit krajinou srdce. Věřím, že ten, kdo ochutnal, již nemůže jinak než milovat." 

Mgr. Martina Lišková

 

Mgr. Kalužíková Jana 

 

Paní učitelka Jana Válková se svými žáky. Ke svému vztahu k umění říká:

"Láska k umění mě provází už od dětství. Stalo se pro mne nejen oblastí studia a profesního zaměření, ale především důležitou životní cestou. Stále se ujišťuji, že tvůrčí proces je procesem sebepoznávání. Je to krásná a jedinečná možnost, jak být sám se sebou v kontaktu. Dětem - a nejen jim - umožňuje dát podobu tomu, co je obtížné vyjádřit slovy. Obrazy a objekty vytvořené libovolnou výtvarnou technikou nám přinášejí neverbální sdělení o vnitřním a vnějším světě tvůrce a skrývají jeho zážitky, emoce, vnímání a prožívání. Například kresbu můžeme brát jako diagnostickou situaci. Je velmi úzce spjata se sebevyjádřením a sebepřijetím. Bývá často užívána jako metoda navazování kontaktu s dítětem, stejně jako technika psychického a motorického uvolnění. Selhání v kresbě může mj. znamenat nedostatky v oblasti zrakového vnímání, jemné motoriky atp. (např. dítě s poruchou zrakového vnímání může kreslit nepřesné a neucelené představy). Čím déle trvá má pedagogická praxe, tím více si uvědomuji, jak nesmírně důležitý a svou podstatou nepostradatelný je proces výtvarné tvorby. Jak každý artefakt (jako hmotná podoba výsledku výtvarné činnosti) v sobě skrývá poselství, důležité hodnoty a pravdivý obsah. Mám velkou radost, když vidím, jaké uvolnění zažívají děti při tvorbě s keramickou hlínou. Nebo když mám možnost vidět proměny, kterými vývoj dětského výtvarného projevu prochází. Je pak až obdivuhodné, jak nekonečně bohatá je dětská fantazie, která se prostřednictvím výtvarné činnosti najednou stává hmatatelnou. My výtvarní pedagogové se snažíme pomocí vhodné motivace předat dětem znalosti a dovednosti nezbytné k nalezení výtvarného jazyka. Je však neméně důležité, aby se i rodiče zajímali o to, jak nejlépe povzbudit a pěstovat rozvoj talentu u svých dětí a hlavně, aby jim ponechali i jejich vlastní iniciativu. Dopřejme proto společně dětem tuto krásnou formu spontánní relaxace, u které zapomenou na čas a starosti všedních dnů."